Kolik nás ročně stojí zdravotní péče?

Zdravotnický systém v ČR již několikrát čelil kritice veřejnosti i politiků, protože v něm mizely peníze (VZP a OmniLab, okresní nemocnice apod.). Ve zdravotnictví jsou černé díry na peníze, ale opravdu se jedná o tak zkorumpovaný systém? Jak je na tom finančně naše zdravotnictví ve srovnání s Evropou?

Zdroj: Pixabay 

Financování zdravotnictví 

Největší část financí přiteče ze zdravotního pojištění, které tvoří cca 80 % příjmů systému zdravotnictví. Dále cca 15 % příjmů pochází ze soukromého sektoru a 5 % tvoří příjmy od státu, krajů a okresů (údaje za rok 2014). Vývoj výdajů na zdravotnictví si můžete prohlédnout z grafu, z něhož je patrné, že výdaje na zdravotnictví pomalu rostou. 

Vývoj výdajů na české zdravotnictví v milionech Kč

Zdroj: ÚZIS 

Dle OECD v celoevropském  srovnání nejvíce finančních prostředků vynakládaly v roce 2014 Německo, Francie, Švédsko a Nizozemsko, jejichž výdaje na zdravotnictví činily přibližně 11 % HDP. Česká republika vydávala na zdravotnictví přibližně 7,5 % HDP. Nejméně finančních prostředků vydávaných na zdravotnictví ku poměru k HDP vydávaly v Rumunsku (5,1 %), Lotyšsku, Estonsku, Lucembursku a Polsku (6,5 %).  

Ve většině členských zemí Evropské unie se v roce 2014 více než polovina financí vyčleněných na zdravotnictví utratila za léčbu a rehabilitaci. Nejvíce za léčbu a rehabilitaci vydávaly Portugalsko (66 %) a Kypr (65 %), na chvostu tohoto žebříčku se nacházela Česká republika (47 %). Další velkou výdajovou položkou byly výdaje na zdravotní zboží, které se průměrně pohybovaly přibližně kolem čtvrtiny z celkových výdajů na zdravotnictví. Nicméně i v těchto výdajích byly velké rozdíly mezi zeměmi, ČR kupříkladu vynakládala na lékařské zboží méně než 20 %. V ČR byla jedna z největších položek blíže nespecifikované ostatní výdaje, které tvořily přibližně třetinu celkových výdajů na zdravotnictví.

Pokud vztáhneme výdaje na zdravotnictví (či zdraví) na 1 obyvatele dané země, tak dle Eurostatu na tom bylo v roce 2014 nejlépe Lucembursko s 151 tis. Kč, a Švédsko s 135 tis. Kč. Česká republika v roce 2014 vydávala na zdraví 1 občana 30,4 tis. Kč (dle našich výpočtů 28,5 tis. Kč). Celkem v 9 státech EU byly výdaje na zdraví 1 občana pod hranicí 1 000 EUR (27 tis. Kč). Na chvostu tohoto žebříčku se umístilo Bulharsko s 13,6 tis. Kč, a Rumunsko s 10,5 tis. Kč na občana.

Financování zdravotníků 

Nedostatkem finančních prostředků ve zdravotnictví trpí také zdravotníci, kteří mají mnoho přesčasů a nízké mzdy. Jedná se o jedny z faktorů kvůli kterému zdravotníci odchází. Přední český kardiochirurg pan profesor Jan Pirk dodává: "Situace je taková, že vysokoškolačka, která rozhoduje o životě pacienta, o jeho zdraví, slouží svátky, soboty a neděle, je nabízen nástupní plat o 2 000 Kč menší, než prodavačce v samoobsluze, tak je něco nezdravého ve státě dánském." Za pravdu mu dává také břišní a hrudní chirurg pan profesor Pavel Pafko: "Naše zdravotnictví je srovnatelné s Rakouskem a Německem. Finance, které jdou do zdravotnictví jsou ale mnohem menší. Navíc materiální vstupy (sanitka, rentgen) jsou stejně nákladné jako v těchto zemích. Takže jedině, kde mohou manažeři nemocnic ušetřit jsou personální náklady."

---

Čtěte také:

Kam odchází čeští lékaři?

Evropané se jezdí léčit do ČR, kam jezdí Češi?

Naše lékaře nahrazují cizinci

Rozdíl mezi zdravotních a sociálním pojištěním

---

Rostoucí spoluúčast pacientů

I přes levicovou vládu rostou výdaje pacientů na zdravotní péči. Zatímco v roce 2010 vydala ročně průměrná osoba za zdravotní péči 4 100 Kč, v roce 2015 to bylo již 4 700 Kč. Čtvrtina z toho byla na stomatologickou péči. V České republice se v roce 2015 domácnosti podílely na zdravotní péči 14 %. ČR v roce 2014 patřila v podílu domácností na zdravotní péči pod průměr EU.